Krátce k historii a současnosti
Místo se připomíná od roku 1278 coby majetek vyšebrodského panství. Název osady vznikl ze jména rožmberského ministeriála Gerberta, pod jehož vedením byl vyklučen zdejší les. Koncovka -schlag (mýtit) se pak promítla i do místního názvu. Cisterciácký klášter, jemuž sídlo věnovali páni z Rožmberka, byl místnímu lidu vrchností až do poloviny 19. století a provázán s obcí zůstal i po nabytí samosprávy. Do herbertovského katastru totiž patřil klášterní Horní mlýn.
Od roku 1911 tady Vltava poháněla hydroelektrárnu pro napájení železnice Certlov – Loučovice – Lipno nad Vltavou a jejím akcionářem bylo také vyšebrodské opatství. Přibližně ve stejné době (1910) čítal Herbertov se samotami Blosbauer a Joischmühle na 151 Němců ve 26 domech. Jeho zánik souvisí jednak s poválečným odsunem Němců, ale i s následnými pohraničními opatřeními. Kromě Horního mlýna zde přežily 2 usedlosti a obdélná kaple s trojbokým závěrem u bývalé požární nádrže nahoře ve stráni u statků nebo starý most se sochou sv. Jana Nepomuckého (stojící poblíž u silnice na Lipno) přes Větší Vltavici. Zachována zůstala i kamenná mohyla v lese nad herbertovskými statky. Areál Horního mlýna byl zrekonstruovaný na Učební středisko fakulty strojní ČVUT v Praze.
(zdroj: R. Podhola - 583 portrétů zmařené Šumavy)
