Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Okénko do historie 07/2017

Autor: František Fazekaš, Loučovice-Historie.cz | Datum: 14.7.2017 - 07:42 | Zhlédnuto: 5036x

Pravidelné okénko do historie Vyšebrodska přináší portál Loučovice-Historie.cz


Okénko do historie 07/2017

Vyšší Brod 6. května 1945

389. regiment 104. pluku 26. pěší divize třetí americké armády byl na počátku května 1945 soustředěn v okolí Leonfeldenu. Jeho součástí byly středně těžké tanky v celkovém počtu 30, dalekonosná děla ráže 105 mm a motorizovaná pěchota. Cílem válečné operace od úsvitu 6. května 1945 bylo během čtyř dnů obsadit území po demarkační čáru s Rudou armádou. Pluk byl po třídenním odpočinku, kdy byly doplněny pohonné hmoty, střelivo na čtyřdenní válečnou operaci a bylo nařízeno mít kovové přilby.

Na silnici od Leonfeldenu k Vyššímu Brodu se vydala kolona americké armády v neděli 6. května 1945 „po svítání.“ Vpředu jelo šest lehkých tanků doprovázené pěchotou na pěti nákladních autech. Asi 600 metrů za Studánkami směrem k Vyššímu Brodu narazili na odpor. Americký válečný veterán Vernon Nelson na šestého května 1945 vzpomínal:

„Byl jsem nabíječem v tanku, který jel jako druhý nebo třetí po silnici z kopce, když na naši kolonu kdosi vystřelil protitankovou střelu z okopu u silnice. Nepamatuji si, ale těch střel bylo několik. Naštěstí žádný z našich tanků nebyl zasažen. Celá kolona se na rozkaz zastavila. Před vjezdem do města Hohenfurt pěchota za dvacet minut odpor zlikvidovala, německý velitel SS byl zastřelen, mladí vojáci v počtu sedm předáni vojenské policii. Parlamentáři města přišli vyjednat příměří. Jiný odpor v městě Hohenfurt nebyl.“ Osud sedmi „vojáků“ Hitlerjugend je zatím pro mne nejasný.

Střelba v těsné blízkosti Vyššího Brodu donutila německé občany k tomu, že „rychle z oken vyvěsili bílá prostěradla a vyšebrodský farář jako parlamentář šel oznámit, že město Vyšší Brod se vzdává.“ Americká armáda vjela na náměstí ve Vyšším Brodě v neděli 6. května 1945 v deset hodin dopoledne „za zvuku jediného kostelního zvonu“. Werner Lehner uvádí, že z kostela sv. Bartoloměje vlála americká vlajka. Němci nevycházeli ven, z obavy byly doma. Americká armáda přijížděla do Vyššího Brodu až do tří hodin odpoledne. Prvé vojenské velitelství bylo v Panském domě, kam také přišel vyšebrodský německý starosta Hans Sonnenberger, aby do rukou majora americké armády Whitemona podepsal kapitulaci Vyššího Brodu. Tato americká prvosledová jednotka měla přísný zákaz vstupu do areálu vyšebrodského kláštera.

„Do kláštera přijela odpoledne 6. května 1945 speciální americká jednotka C-09. Byla doprovázena vojenskou policií.“ V této jednotce byli američtí odborníci, kteří pátrali po nacisty zavlečených kulturních památkách. Podléhali přímo štábu 3. americké armády generála Patona. Ví se také, že „při odminování byli dva příslušníci C-09 zraněni a odvezeni k ošetření.“ V tajných archivech byla nalezena mapka, na níž byla část Německa, Rakouska a cíp jižních Čech s označením kláštera Vyšší Brod. O této mapce věděli jen čtyři Hitlerovi poradci, mezi nimi i profesor Ruprecht z Vídně, který byl po druhé světové válce profesorem na prestižní univerzitě v USA.

Americká armáda, měla 6. května 1945 odpoledne ve Vyšším Brodě asi tři sta vojáků. Mimo tanků zde byla i polní děla, z vozidel nákladní auta a džípy. Velitel Whitemone vydal odpoledne rozkaz, který ukládal jedné rotě obsadit železniční stanici Vyšší Brod, druhé rotě obsadit železniční stanici Horní Dvořiště a zbylá posádka byla „záložní“. Rota, která se přesunula na zastávku Vyšší Brod klášter. Z části se usadila přímo na nádraží a většina z nich vytvořila vojenskou posádku vlaku, kde byla i tři polní děla. Vlak však dojel pouze do zastávky Schwarzwald (dnes neexistující zastávka Černý les) a zde narazil na německý sanitární vlak s raněnými. Vlak se vzdal bez boje a večer byl odtáhnut mezi železniční zastávky Jenín a Rybník, který se tehdy jmenoval Certlov.

Rota americké armády, která měla za úkol obsadit železniční nádraží Horní Dvořiště, jela z Vyššího Brodu po silnici směrem na Kaplici a na Křižovatce „Sejfy“ odbočila vpravo, projela Horním Dvořištěm a bez jediného výstřelu obsadila nádraží v Českém Heršláku. Major Whitemone je informoval, že železniční trať z Horního Dvořiště na Kaplici tvořila demarkační hranici pro styk s Rudou armádou. Po obsazení nádraží Horní Dvořiště provedl jeden džíp „průzkum do hloubky 10 mil, ale území ještě není obsazené Rudou armádou.“

Již večer 6. května 1945 hlásí „vlaková rota“, že v prostoru Sejfy je shromážděno „asi 800 německých vojáků Wehrmachtu, kteří chtějí do zajetí“. Major Whitemone se rozhoduje na louce v Sejfech, které v té době měly 19 domů a 120 stálých obyvatel, zřídit zajatecký tábor. V květnu 1945 zde však bylo nejméně dvojnásobek obyvatel, neboť sem byly přesunuty ženy a děti z vybombardovaného Lince. Obec Sejfy zcela zanikla a postupně bylo v tomto zajateckém táboře několik tisíc německých vojáků Wehrmachtu. V neděli 6. května 1945 byl ve Studánkách, ve Vyšším Brodě, v Horním Dvořišti a v Sejfech vyhlášen zákaz vycházení pro německé obyvatelstvo.

Jediný silný odpor americké armádě kladlo asi sto padesát příslušníků elitní jednotky SA a SS u křižovatky silnic na Větrné. Co to bylo za speciální jednotku, to je dodnes opředeno legendami a pověstmi. Je prokazatelné, že zde byly vybudovány podzemní úkryty a celý prostor byl zaminován. Povídá se o vagónech, které byly v dubnu 1945 v noci vykládány na železniční zastávce Čertova stěna a jejich obsah „odvážen k Nesselbachu“. O tomto místě americká armáda věděla a tak sem chvátala. Více než do Rožmberka nebo Českého Krumlova. „Po hodinové přestřelce se Wehrmacht u Nesselbachu vzdal a 150 mužů bylo vzato do zajetí.“ Zajatci nebyli umístěni v žádném zajateckém táboře v okolí Vyššího Brodu, ale byli odvezení příslušníky speciální americké jednotky C-09 neznámo kam.

Vyšší Brod a okolí mezi 6. a 16. květnem v kronikách

Německá kronika v Rožmberku uvádí: „Americké vojsko 7. května 1945 obsadilo Rožmberk bez boje a posádka se se usadila v městě. Tímto dnem převzal velitel USA veškerou moc a právo do svých rukou. Obyvatelé města německé národnosti vřele uvítali USA vojsko. Tímto dnem počíná příliv prchajících německých rodin z bývalého protektorátu Čech (tak zvaní národní hosté). Tyto proudy běženců nalézají ochranu u zdejší posádky USA. Dále počíná příchod zdecimované německé armády, která spěchá dobrovolně do zajetí k Američanům. Silnice do Č. Krumlova jest v pravém smyslu ucpána ustupujícím německým vojskem se vší možnou výzbrojí. Aby bylo možno tyto obrovské masy lidu převzíti a odzbrojiti, jest zřízeno vojenské zajatecké shromaždiště u obce Hrudkova a jedno u obce Nesselbachu. Převzata výzbroj zbraní, automobilů, motocyklů, zásob pneumatik, různých přístrojů a strojů, aparátů, dále stejnokroje, přikrývky a různé potřeby jsou sváženy na určité vykázané místo velitelem USA posádky. Tyto hromady všech možných věcí jsou polévány benzínem, zapáleny a zničeny. Desátého května 1945: Mezi německou ustupující armádou přichází maďarské vojsko již skoro úplně odzbrojené s mnoha sty koní a povozů (trénů), zbraně mají pouze stráže ve službě. Maďaři se utábořili na lukách za Bílým mostem a zde vyčkávají dalších příkazů demobilizačních od jiných vládních činitelů. Dnešním dnem je odvolán německý starosta Rožmberka Dr. Fuchs a na jeho místo je určen Němec Andreas Brunner, po rozhodnutí a nařízení velitele USA posádky rožmberské.“

Josef Panhötzl vlastnil statek v Horním Přísahově číslo popisné pět. Jeho kronikářské zápisky z období od 6. do 18. května 1945 vypovídají o tom, jak ony dny prožíval hospodář ze statku, kde žili jeho předkové po mnoho generací. „Šestého května 1945: Asi v 9,30 pronikají prvá americká vozidla od Leonfeldenu do Vyššího Brodu. Vozidla jsou maskována březovými větvemi. Jako první byly přerušeny telefonní linky a místní muži vyzváni k odevzdání zbraní a uniforem. Ty byly spáleny. Asi ve 13 hodin jsem měl střet s muži z Loučovic. Šli rabovat. Byli to Němci a s nimi krajský vedoucí. Paní Neubauerová přišla se zprávou, že se u ní ukrývá svobodník SS a vyžaduje od ní informace. Měl prý 7. května převzít výcvik Volkssturmu. Má u sebe pistoli a prohlašuje, že zastřelí každého Američana, kterého potká. Řekl jsem, že to není dobré a bylo by správné ohlásit ho Američanům. Esesák zmizel a paní Neubauerová byla na mne dlouho zlá. Sedmého května 1945: Byl svátek, šli jsme do kostela do Brodu a potkali Hansjögera, který měl na zlatém řetízku hodinky. V úvozové cestě u nádraží mu hlídkující americký voják hodinky zabavil. Prý mu je vrátí, až půjde zpět. Při zpáteční cestě se Hansjögr nechal předvést k veliteli hlídky, případ s hodinkami mu sdělil a dostal je zpět. V poledne, za mé přítomnosti donutil americký důstojník notáře dr. Hartmana s rodinou opustit během jedné hodiny dům. Dům byl zabaven jako ubytovna pro americké důstojníky. Marné bylo vypravování paní notářové, že byla nacisty pro svůj židovský původ pronásledována. Týž den večer už bylo v domě rozbito všechno porcelánové nádobí. V poledne museli bývalí členové Volkssturmu odstraňovat tankové zátarasy v Brodě. Osmého května 1945: Z Protektorátu přijížděla nepřetržitě vojenská auta. Posádky zanechávaly auta ve městě a zmizely. Děti auta vydrancovaly. Také sklady ve Steindlhammeru byly vykradeny. Marně jsem to hlásil starostovi. Řekl mi, že až budou normální poměry, budou zloději potrestáni. Devátého května 1945: U kravína přistálo maďarské letadlo. Za chvíli bylo zcela zdemolováno. V zahradě u myslivny stál německý obrněný vůz. Američané ho vyhodili do povětří. Desátého května 1945: Večer jsme šli přes Hlásnou k Braunsteinhofu. Kolem cesty ležela spousta zbraní a uniforem. Co bylo k užití, jsme odnášeli domů. Jedenáctý květen 1945: Šli jsme do kostela. Cestou bylo možno pozorovat v rose na trávě spoustu stop směřujících na jihozápad. K poledni prosili u nás vojáci o vodu. Šli do Pasova. Jeden z nich u nás zůstal. Jmenoval se Walter Haas. Teprve v říjnu odejel domů. Ráno jsme šli s Motzbauerem a Kühnwärem k Bramstvuhovi na Braunsteinhof. V noci musely stejnou cestou táhnout silné skupiny lidí. Všude bylo plno věcí. Poházené účetní knihy, razítka, psací stroje, papíry, kusy hovězího masa, bramborové vločky v pytlích a sud s vínem. Naplnil jsem si vínem kanystr, vzal psací stroj a různé kancelářské potřeby. Stál tam i těžký žebřinový vůz. Poslal jsem Motzlbauera pro své syny, aby s oslem vůz odtáhli domů. Dvanáctý květen 1945: Večer kolem Reith hořely ohně německých jednotek, hledajících americké zajetí. V lesíku u Fischerhofu ležela divize horských německých myslivců. Kolem Větrné až k Malšínu, všude byly skupiny německých vojáků hledajících Američany. Na loukách běhali volně koně. Silná vojenská skupina tábořila po obou stranách silnice nad Hrudkovem. V Hrudkově byli ubytovaní maďarští vojáci, kolem Lopatné tábořili Vlasovci. Všichni chtěli k Američanům. Šestnáctý květen 1945: Americký voják, asi polské národnosti, obtěžoval naše děvčata. Byl jsem na to sousedy upozorněn, abych zakročil. Co jsem mohl dělat? Vlivem válečné prohry jsme bezmocní a bezprávní. Jak tu ještě budeme žít s Čechy? Denně byla demolována auta. Walter přinesl domů autobaterie a instaloval nám ve světnici elektrické osvětlení. Přitáhla jednotka vojáků SS. Byli zajati a shromážděni na louce vlevo od Kravína, směrem k silnici izolováni ostnatým drátem a hlídáni americkými vojáky s kulomety. Později byli převedeni do tábora do Frymburku. Poláci a bývalí zajatci z východu vykradli sklad NSV ve Vyšším Brodě. Bylo tam shromažďováno oblečení pro vojsko.“

(zdroj fotografií: Anděla Aquinová, soukromý archiv,
zdroj dat: archiv Františka Schussera)

www.loucovice-historie.cz 


 

Vážení čtenáři,
máte-li doma různé historické dokumenty, fotografie nebo videa,
se kterými se chcete podělit s ostatními,
tak nás můžete kontaktovat na e-mail: info@loucovice-historie.cz

 

 


Akce s článkem
Podobné články