Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Obrázky od Vltavy

Autor: Jaroslav Jonáš | Datum: 6.3.2019 - 00:00 | Zhlédnuto: 258x

Článek Obrázky od Vltavy byl v tištěném vydání březnového zpravodaje redakční radou pro nedostatek prostoru zkrácen. Plnou verzi článku Vám přinášíme v elektronické verzi zpravodaje.


Obrázky od Vltavy

Páteřní asfaltka podél stříbrné Vltavy

Byla na podzim loňského roku velkým volebním tahákem všech stran a hnutí v našem městečku - „páteřní cyklostezka Lipno – Loučovice – Vyšší Brod – Rožmberk“! Při listování desítkami různobarevných volebních programů jsme snadno mohli nabýt dojmu, že bez této klíčové investice v oblasti masového turistického průmyslu se čas ve Vyšším Brodě zastaví a naše historické městečko s rudou růží ve znaku navěky usne ve spleti šlahounů šípkových…

Měl jsem možnost nahlédnout do plánů zadavatelů tohoto záměru a věřte, nebylo to veselé čtení. Rozum ani srdce mi nebere, co dobrého může navrhovaná páteřní cyklostezka přinést obyvatelům Vyššího Brodu, Loučovic či Rožmberku. Zadavatelé asfaltové stezky se zhlédli v brutálních formách turistického průmyslu, kterému se tak daří v Lipně nad Vltavou, a rádi by přivedli náročnou, zhýčkanou a movitou domácí klientelu i dolů po proudu řeky Vltavy. Páteřní silnice má v celé délce protnout cenná území Vltavy, tu na levém, jinde zase na pravém břehu, aby si aktivní cyklista užil jízdu v neponičené šumavské přírodě. Asfaltka zalije rozkvetlý koberec jarních květů, prožene se starým dubovým hájem, kde se co nejvíce přiblíží k poklidné říční tůni se zelenými porosty lakušníků. Dole po proudu se otře o strmý skalní výstup se zlatou tařicí a stařičkou borovicí, aby pod ním upěchovala pobřežní písčinu, kam navečer chodí srny, laně pít. U říčního meandru se zanoří do olšového háje s lilií zlatohlavou a omějem šalamounkem. Podmáčená území převislých ananasových trav a bujných ostřicových hlav budou vysušena, odvodněna a zatrubněna, možná tu vyroste nějaký nový občerstvovací stánek s plechovkovým pivem a párkem v rohlíku, nebo tzv. rodinný minikemp s pískovištěm, maringotkou, balenou vodou a pískovištěm.

Mám rád tu Řeku - znám důvěrně každou peřej, každé slepé rameno, starou olši, trdliště lipanů, ostrůvek vzácných květů či hnízdo ledňáčka… Stavím se rozhodně na obranu milované Vltavy a předkládám argumenty proti další nevratné devastaci její jedinečné a romantické krásy:

  • projekt páteřní cyklostezky ignoruje mimořádné přírodní, kulturní, historické a duchovní hodnoty Vyšebrodska jako pokladnice krás přírodních a historických; vnáší sem (vedle neregulovaného komerčního splouvání Vltavy) další zcela cizorodý prvek masového turistického průmyslu
  • plánovaná asfaltová cyklostezka Lipno – Vyšší Brod – Rožmberk se svým velikášstvím a bohorovností řadí po bok podivným záměrům, které se zrodily na půdě obce Lipno nad Vltavou: projekt Divoká voda Lipno - Loučovice na komerční sezónní adrenalinové splouvání Čertových proudů na gumových nafukovacích člunech; olympijské Rio-Lipno na břehu šumavského moře za desítky a desítky milionů; další rozšiřování uměle zasněžovaných sjezdových tratí Kramolína směrem k vodním zdrojům ve Frymburku; Království lesa s megatrampolínou a stádečkem berberských koziček; centrum zimního klasického lyžování v blízkosti NPR Kapličky…
  • projekt cyklostezky málo zohledňuje ochranu mnoha cenných přírodních území, především mokřadů a pobřežních luhů, nehledí na křehkou ekologii říční krajiny Vyšebrodska (přírodní park); linie stezky by se dotkla i Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč!
  • podobné masové komerční atraktivity nabalují i další problematické formy podnikání: bufety, stánky, odpočívadla, parkoviště, tábořiště, kempy, reklama, osvětlení, značení…
  • záměr vybudovat asfaltovou silnici od Lipna až někam ke Zlaté Koruně upřednostňuje zájmy provozovatelů a vyznavačů cyklo a in-line turistiky před zájmy a potřebami např. rybářů, ochránců přírody, myslivců, pěších turistů, poutníků krajinou, milovníků přírody, ale především domorodců, kteří tu na březích Vltavy zapustili své kořeny.

Asfaltové dráze padnou za oběť hektary pobřežních porostů, bude zplanýrována a následně vyasfaltována všechna ta jedinečná krása, díky níž si Vltava vysloužila od našich předků přívlastek „Matka českých řek“…

S Divočinou Vltavy učitel Jonáš